Systém turistického značení

Vývoj značení

Historie značení turistických tras v České republice potvrzuje jeho dlouholetou tradici i oblibu u veřejnosti. Turistické značené trasy se staly nerozlučnou součástí naší krajiny a přispívají k poznávání naší vlasti, její minulosti i současnosti a k regeneraci duševních i tělesných sil.

Informace o vývoji turistického značení u nás a značení turistických tras ve většině evropských zemí najdete v přiloženém učebním textu pro značkaře.

Pěší značení

Pěší trasy jsou značeny pásovými značkami, které se skládají ze tří vodorovných pásů. Prostřední pás, který určuje barvu značené trasy, je červený, modrý, zelený nebo žlutý. Oba krajní pásy jsou bílé a mají za úkol značku ještě více zviditelnit. Pásová značka tedy tvoří čtverec o rozměrech 10×10 cm.

V ostrých lomech cesty nebo při jejím odbočení na jinou komunikaci je pásová značka doplněna na šipku. Na společném úseku několika značených tras se používá vícebarevná značka, pro místní trasy je někdy použito místní značky. Na koncích značených tras najdete koncovou značku a různé krátké významové odbočky jsou značeny speciálními značkami odbočka k vrcholu nebo vyhlídce, ke zřícenině hradu, ke studánce a k jinému zajímavému objektu. Tzv. naučné stezky se značí pásovými i místními značkami nebo speciálními značkami naučné stezky.

Ve městech, vesnicích, na křižovatkách s jinou značenou trasou a na dalších turisticky významných místech je malované značení doplněno tabulkami a směrovkami. Z tabulky se dozvíte název místa, popř. jeho nadmořskou výšku, směrovky informují o kilometrových vzdálenostech k dalším cílům na trase.

Lyžařské značení

Značení lyžařských tras se v podstatě neliší od značení tras pěších, používá se stejných druhů značek, stejné tabulky i směrovky, zachovávají se i jejich rozměry. Odlišná je pouze barva krajních pásů značek, která je oranžová. Vnitřní pás pak může být červený, modrý, zelený nebo bílý. Lyžařské směrovky mají podkladovou barvu také oranžovou.

Cykloznačení

V České republice se používají dva základní druhy značení – silniční a terénní. Převažuje silniční značení, které se používá na většině značených cyklotras. Terénní značení se používá hlavně v horských oblastech a špatně přístupných místech vhodných jen pro horská kola (MTB).

Silniční značení

Značky mají žlutou pokladovou barvu a jsou označeny symbolem kola. Trasy jsou značeny čísly nebo logy a mohou být doplněny i piktogramy. Značky jsou součástí dopravního značení a jsou tří typů:

Směrová tabulka IS21  a  směrová tabule IS19

Značky obsahují kromě čísla trasy také názvy cílů a vzdálenosti k nim.

Horní řádek uvádí koncový cíl a na každém rozcestí se jeho název na každém rozcestí stále opakuje. U dálkových tras se v horní řádce uvádí významný cíl ve vzdálenosti kolem 25-35 km, takže se na trase po ujetí této vzdálenosti změní na následující významný cíl.

Dolní řádek uvádí název následujícího rozcestí.

Návěst před křižovatkou IS20

Na návěsti se uvádí číslo trasy a cílové místo, vyznačuje se směr jízdy, případně i způsob značení, nebo změna značení a případně i překážky na trase.

Příklady:

Orientace po značených trasách

Značené trasy vždy vedou z jednoho místa do druhého a netvoří okruhy. Výjimkou mohou být některé tematické trasy značené logy, které někdy okruhy vytváří.

Začátek a konec trasy je označen koncovou značkou, a rozcestí je vyznačeno vždy pomocí směrových tabulí IS19. Rozcestím se rozumí místo, kde trasa začíná (končí) a každé křížení dvou a více značených tras, případně odbočka ke kulturní nebo turistické zajímavosti.

Aktuální síť značených cyklotras najdeme v edici tištěných map KČT nebo na internetové mapě mapy.cz, kam KČT zasílá pravidelně změny v síti značených tras.

Při jízdě po značených trasách je dobré mít představu, kam chceme dojet, naplánovat si cestu a zjistit, jaké trasy můžeme využít. Osvědčený způsob je trasu si naplánovat na internetové mapě mapy.cz a mapu i itinerář si můžeme vytisknout, nebo exportovat do GPS. Vždy je ale vhodné mít sebou na trase i tištěnou mapu (nejlépe vydanou KČT, kde jsou aktuální značené trasy). Při nákupu map si vždy vyžádáme nejnovější vydání mapy.

Pokud narazíme při jízdě na trasu označenou tabulkami IS21 a nemáme sebou mapu ani GPS, musíme jet po trase do následujícího rozcestí, kde se zorientujeme a dozvíme se, kam která trasa vede. Na významných místech najdeme i nástěnné venkovní mapy.

Trasy značené čísly

Značená síť cyklotras používá jedno až čtyřmístná čísla podle důležitosti tras.

Jedno a dvoumístnými čísly jsou vyznačeny dálkové národní trasy. Třímístnými čísly jsou vyznačeny regionální trasy a čtyřmístnými čísly pak trasy místního významu.

Jednomístnými čísly jsou vyznačeny hlavní národní dálkové cyklostezky:

• Trasa č. 1: Praha – Brno – Hodonín
• Trasa č. 2: Labská stezka
• Trasa č. 3: Praha – Plzeň – Folmava
• Trasa č. 4: Cyklostezka Morava
• Trasa č. 5: Jantarová stezka Ostrava – Brno – Mikulov
• Trasa č. 6: Cyklostezka Ohře
• Trasa č. 7: Vltavská cyklistická cesta

Další připravované dálkové trasy najdete na webu Česko jede

Trasy značené logem

Tyto značky se používají pro vyznačení evropských cyklistických tras EuroVelo a tematických tras jako jsou např. Vinařské stezky, nebo některé přeshraniční dálkové trasy.

Takto značené trasy mohou vést v souběhu s číslovanými trasami nebo samostatně.

Pokud vedou trasy samostatně, používají se loga místo čísla trasy:

Pokud vedou logované trasy po číslovaných trasách, používá se logo spolu s číslem trasy na směrové tabuli IS19, nebo návěstích IS20. Na směrových tabulkách IS21 se logo neuvádí a je na nich jen číslo trasy. Pak se má za to, že logovaná trasa vede v souběhu s číslovanou trasou až do následujícího rozcestí.

Příklad: evropská trasa EV4 vede po národní trase č. 39 a proto na směrových tabulkách IS21 už není logo uvedeno.

Evropské cyklotrasy EuroVelo

Garantem značení evropských tras je Evropská cyklistická federace ECF

V České republice koordinuje evropské značení Nadace partnerství

Více informací najdete na stránkách EuroVelo nebo Česko jede

Přes Českou republiku vedou čtyři evropské trasy:

EV4 – Trasa střední Evropou
EV7 – Sluneční trasa
EV9 – Balt-Jadran
EV13 – Trasa železná opona

Trasy mohou být značeny logy ve čtyřech provedeních:

Pokud evropská trasa vede v souběhu s národní dálkovou trasou, může se logo národní trasy integrovat do loga evropské trasy, jak se zde vidět na příkladu cyklostezky Ohře a trasy EV4.

Tematické trasy

Trasy zaměřené na nějaký tematický okruh se značí logy. Jejich zřizovatelem není KČT a ani tyto trasy neudržuje.

Asi nejznámější z nich jsou Vinařské stezky a trasy Greenways, které jsou v péči Nadace partnerství.

Krom těchto mohou být v některých krajích vyznačeny i další místní nebo přeshraniční tematické trasy realizované a udržované místními sdruženími.

Varovné tabule

V některých místech, kde je cyklisty potřeba informovat o možných nebezpečích se používají varovné tabule. Jsou to návěstí IS20 doplněné informacemi o nebezpečných místech.

Piktogramy

Pro informování cyklistů o kulturních a turistických cílech na trase se používají na značkách smluvené piktogramy. Seznam a význam piktogramů ke stažení ve formátu .pdf

Příklady použití na směrovkách:

Terénní značení

V horských oblastech, nebo na těžko přístupných trasách se můžeme setkat s dalším druhem značení cyklistických tras.

Jsou to značky vycházející z pěšího značení s tím rozdílem, že značky jsou na žlutém podkladu. Používají se stejně jako pěší značení. Na rozcestích jsou směrovky a trasa je vyznačena pásovým značením se žlutými vodícími pruhy. Další změnou je, že se pro cyklisty používá místo žluté značky bílá.

Vozíčkářské trasy

Vozíčkářské trasy Klubu českých turistů – publikace

V roce 2008, při příležitosti 120. výročí svého vzniku, založil KČT veřejnou sbírku na podporu turistiky zdravotně handicapovaných spoluobčanů. Z účtu sbírky jsou získané finanční prostředky použity na značení turistických tras pro vozíčkáře.

Pokud ve svém okolí znáte vhodnou lokalitu pro vytvoření turistické vozíčkářské trasy, obraťte se s touto informací na organizátory KČT (nejlépe e-mailem na adresu kct@kct.cz), kteří učiní potřebné kroky, aby zamýšlená trasa mohla být vyznačena turistickými značkami. Sbírka pokračuje stále. Od roku 2015 jsou kromě značení tras pro vozíčkáře využity získané prostředky také pro bezbariérové úpravy v chatách KČT.

Obtížnost tras:

Podle metodiky, zpracované ve spolupráci s Pražkou organizací vozíčkářů (www.POV.cz) a která je přijata Ministerstvem pro místní rozvoj jako metodika pro terénní trasy, zatřiďujeme trasy do tří stupňů obtížnosti:

Přístupné trasy – modré:

• jsou určeny pro méně zdatné vozíčkáře, vozíčkáře bez doprovodu, handbiky a elektrické vozíky
• trasy musí vést po cestách s asfaltovým, betonovým nebo i přírodním zpevněným povrchem, který se však ani při deštivém počasí nepodmočí a nerozbahní
• stoupání do 2 %, nebo max. stoupání 8% při délce úseku do 9 metrů
• příčný sklon max. 2%
• šířka cesty min. 1,8 m, krátké přímé průjezdy min. 1,0 m
• stupně max. 2 cm

Částečně přístupné trasy – červené:

• jsou určeny pro zdatné vozíčkáře, vozíčkáře s doprovodem, handbiky a elektrické vozíky
• trasy musí vést po cestách s asfaltovým, betonovým nebo i přírodním zpevněným povrchem, který se však ani při deštivém počasí nepodmočí a nerozbahní
• stoupání do 6%, nebo max. 12% při délce úseku do 9 metrů
• příčný sklon max. 2%
• příčný sklon max. 4 % pouze v případě podélného sklonu max. 2 %
• šířka cesty min. 1,2 m, krátké přímé průjezdy min. 0,9 m
• stupně max. 5 cm

Obtížně přístupné trasy – černé:

• jsou určeny pro vozíčkáře s doprovodem a terénní elektrické vozíky
• trasy mohou vést i po cestách s přírodním povrchem, který se může při deštivém počasí místy mírně podmočit nebo rozbahnit
• stoupání do 12%, nebo max. 20% při délce úseku do 9 metrů
• příčný sklon max. 2%
• příčný sklon max. 6% pouze v případě podélného sklonu max. 2 %
• šířka cesty v rovných úsecích min. 1 m, v zatáčkách 1,2 m, krátké přímé průjezdy min. 0,8 m
• stupně max. 7 cm

Všechny trasy jsou přístupné pouze v období bez sněhové a ledové pokrývky.
Trasy jsou plně použitelné také pro dětské kočárky.
Ústřední sekretariát KČT má letáčky k většině tras. Letáčky obsahují popis trasy a mapku. Letáčky je možno si vyžádat na adrese kct@kct.cz nebo si je můžete jednotlivě prohlédnout ZDE.

Bezpečnost na turistických značených trasách

Příroda je naším společným bohatstvím. Měla by proto i nadále zůstat volně přístupná a při dodržení nutných pravidel pohybu v ní, i pravidel ochrany přírody, sloužit všem k rekreaci a turistickému i sportovnímu vyžití. Klub českých turistů se zamýšlí nad bezpečností pěších turistů, lyžařů a cykloturistů na společných trasách tak, aby se ani jedna skupina turistů necítila ohrožena. KČT nepřísluší legislativní řešení, ale přichází s výzvou ke vzájemné ohleduplnosti.

Kodex pro společné užívání turistických tras

SPOLEČNÝ KODEX VŠECH TURISTŮ

1. Základním pravidlem je ohleduplnost k ostatním uživatelům cest i k přírodě.
2. Mysli na to, že při kolizi jsme všichni zranitelní.
3. Při nasazených sluchátkách hůře vnímáš zvuky z okolí, buď proto ostražitější.
4. Pro zastávky a odpočinek zvol místo mimo cestu.
5. Své odpadky odnes s sebou.
6. Chraň značení tras, upozorni na jejich závady.
7. Do přírody vyrážíme všichni relaxovat a nikoli se hádat a rozčilovat.

KODEX PĚŠÍHO TURISTY

1. Na společných cestách nechej projíždějícím cyklistům volný pruh k projetí.
2. Při chůzi sleduj provoz před sebou i za sebou a upozorni ostatní ve skupině na průjezd cyklistů nebo lyžařů.
3. Dej cyklistovi nebo lyžaři signál, že o něm víš.
4. Nevstupuj do lyžařské stopy.
5. Hlídej své děti a psy, aby nevběhli náhle cyklistovi pod kolo či do lyžařské stopy.

KODEX CYKLISTY

1. Nejezdi po cestách, které jsou označeny jako zakázané pro cyklisty.
2. Ovládej své kolo, kontroluj svoji rychlost a nepřeceňuj svoji technickou a fyzickou zdatnost.
3. Vždy upozorni v dostatečném předstihu ostatní uživatele cesty o svém úmyslu je předjet, aby mohli včas zareagovat.
4. Při míjení pěších turistů sniž rychlost.
5. Nevjížděj do lyžařské stopy.

KODEX LYŽAŘE

1. Pokud není na cestu zakázán vstup a vjezd i ostatním turistům, vol pokud možno jiné trasy.
2. Ovládej své lyže, kontroluj svoji rychlost a nepřeceňuj svoji technickou a fyzickou zdatnost.
3. Při jízdě mimo lyžařské stopy upozorni v dostatečném předstihu ostatní uživatele cest o svém úmyslu je předjet, aby mohli včas zareagovat.
4. Při míjení pěších turistů sniž rychlost, a to zejména při jízdě z kopce.
5. Ve stopě se vyhýbej vpravo a uvolni stopu lyžaři jedoucímu z kopce.